Oslíci nejsou jen roztomilí, chytří a skvělí terapeuti. Jsou také nečekanou, ale trvalou inspirací pro umělce všech epoch – od dávných freskových malířů přes středověké iluminátory až po dnešní grafiky, ilustrátory a tvůrce animovaných filmů. A že si toho ušatého modela umělci opravdu oblíbili!
Možná vás to překvapí, ale oslí mléko patří mezi nejstarší "lidské" náhražky mateřského mléka. V antice i středověku ho lékaři doporučovali dětem, nemocným i lidem s citlivým trávením. Dnes se k této tradici vrací moderní farmy – a spojují tak historii s udržitelností.
Přestože Česká republika není zemí s masovým chovem oslů, jejich počet u nás stále mírně roste. Často jde o rodinné chovy, ekologické farmy, kontaktní ZOO nebo o využití oslů v hipoterapii a zážitkových programech.
Osel (Equus asinus) je známý svou odolností a schopností přežít i v náročných podmínkách, které by pro jiná hospodářská zvířata znamenaly velký problém. Přesto i osli mají své specifické zdravotní potíže – a bohužel často bývají podceňovány, protože se u oslů onemocnění projevují jinak než u koní.
Zatímco koně se na filmovém plátně objevují od úplných počátků kinematografie jako symbol síly, hrdinství nebo elegance, osli zůstali v popkultuře často v ústraní – a když se objevili, většinou v roli komické nebo roztomilé figurky. Přesto mají osli ve filmové historii zajímavé místo a zaslouží si pozornost.
První cirkusy využívaly osly zejména jako součást komediálních čísel. Osel byl v očích publika vtipným, tvrdohlavým zvířetem – ideální "partner" pro klauny a šašky. Často se objevoval v humorných scénkách, kde "odmítal poslouchat", zastavoval se uprostřed manéže nebo se "nechtěl pohnout", čímž bavil publikum.
Věděli jste například, že oslíci byli klíčoví pro rozvoj obchodu ve starověku? Pocházejí původně z Afriky, kde pomáhali přepravovat těžké náklady přes nehostinné pouště. Díky své vytrvalosti a nenáročnosti přepravili lidem vodu, potraviny i sůl na místa, kam by se lidé bez nich nedostali.